Hospodářství světa презентация

světa prostřednictvím mezinárodních integrací
základní předpoklady jeho rozvoje jsou světové ekonomické organizace, světové trhy a finance, mezinárodní dělba práce

a Melanésie

„ČTVRTÝ SVĚT“

„ASIJSŠTÍ DRACI“

13 860 mld.USD 302
mil. obyv.
2. Čína 7 043 1 318
3. Japonsko 4 035 128
4. Indie 2 965 1 132
5. Německo 2 833 82
6. Velká Británie 2 147 61
7. Rusko 2 076 142
8. Francie 2 067 62
9. Brazílie 1 838 189
10. Itálie 1 800 59

celkový HDP přepočtený
na paritu kupní síly, v miliardách USD

40. Norsko 257 5
41. ČR 249 10
42. Rumunsko 247 22

ve velkoměstech; hustá dopravní síť a intenzivní transport osob a nákladů
Periferie - okrajové oblasti s tradičními formami hospodaření
méně zalidněné

daného státu v 1 roce (tzn. i naše firmy v zahraničí)
nejvyšší má Monako
HDP = HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT = hodnoty vytvořené na území daného státu v 1 roce (pouze vše na území ČR)
tvoří jej 3 typy ekonomiky:
a) agrární - převládal před nástupem prům. revoluce; jedná se o samozásobitelské hospodaření; minimální úloha trhu
b) industriální - vedoucí postavení průmyslu a stavebnictví v HDP i zaměstnanosti;
od 2. pol. 19. st. do 1. pol. 20. st. V Evropě, sev. Americe, Japonsku, Austrálii a Rusku c) postindustriální - rychlý nárůst nevýrobní sféry; vědecky náročné obory na vzdělání, výzkum a vývoj;
na 1. místě ve službách je USA

současné světové hospodářství má průmyslově-zemědělský charakter; podíl zemědělství klesá vlivem rozvinutých tržních ekonomik

%

Chudé země = velmi nízké HDP
- proto jakýkoli výkyv se projeví
velkým nárůstem (poklesem)

Čína = vymyká se – již stabilně
několik let vykazuje 10%
přírůstek HDP

Azerbájdžán – ropa z Kaspického
moře -dokončení ropovodu po
trase Baku – Tbilisi –
Ceyhan (Turecko), čímž se země
napojila na mezinárodní trhy

188
3. Japonsko 182
4. Seychely 143
5. Jamajka 134
6. Itálie 106
7. Egypt 105
8. Súdán 97
9. Singapur 95
10. Belgie 86

Údaje nejsou řazeny podle
absolutního dluhu, ale dluhu
relativního, podle % HDP země.

jsou zde země chudé i bohaté
proto neplatí, že by zadlužení
podkopávalo ekonomický růst
záleží na tom, na co se peníze
využijí – zda na investování do
podpory ekonomického růstu či
např. na zbrojení, jídlo….

– Bissau 600
6. Komory 600
7. Šalamounovy ostrovy 600
8. Niger 700
9. Etiopie 700
10. Středoafrická republika700

Světový průměr 9900

HDP v USD na 1 obyvatele
(podle parity kupní síly)

země s nestabilními režimy,
ničené občanskými válkami
vymlouvat se na bývalé
kolonie je pozdě
- některé velmi mnoho
nerostných surovin (měď,
diamanty..)

USA 46 000
8. Irsko 45 600
9. Rovníková Guinea44 100
10. Švýcarsko 39 800

39. ČR 24 400

HDP v USD na 1 obyvatele
(podle parity kupní síly)

pokles dolaru řadí USA za
ropné země, protože zároveň
stoupá cena ropy

diferenciaci zemědělské výroby
rozmístění zemědělské výroby je ovlivňováno: a) přírodními faktory - půda, georeliéf a podnebí b) socioekonomickými faktory - trh
(spotřeba; intenzivní v obydlených oblastech a extenzivní v málo obydlených), doprava a pracovní síly - 36% rozlohy pevniny Země je užíváno pro zemědělství - pracuje v něm 1,1 mld. lidí

dodávající výrobní prostředky pro zemědělství b) vlastní zemědělskou výrobu c) odvětví zajišťující dopravu, skladování, zpracování a odbyt - vysoký stupeň mechanizace a chemizace v rozvinutých zemích v rozvojových zemích převládá naturální výroba; zemědělství se zde člení na: a) tradiční sektor zemědělství - drobná hospodářství bez strojů a hnojiv b) moderní sektor - plantážní hospodářství, úzce specializovaná; stroje hnojiva, zavlažování

ní se některé rozvojové země staly v produkci obilovin soběstačnými samozásobiteli
v plánu bylo zahrnuto zavádění nových druhů plodin, umělé zavlažování a aplikace moderních metod zemědělské výroby

pro zpracovatelský průmysl
a) obilniny - jako potravina, výroba sladu, škrobu a jako jadrné krmivo
- více než polovina průměrné energetické spotřeby lidstva
nejvíce pšenice, kukuřice a rýže
největší producenti - USA, Čína, Indie a Rusko
největší exportéři - USA, Kanada, Francie a Austrálie
b) olejniny - 2/3 svět. spotřeby tuků, sója, slunečnice, řepka, podzemnice olejná, olivovník, kokosová a olejná palma
c) hliznaté rostliny - brambory, batáty, maniok, jamy d) cukrová třtina a cukrová řepa e) ovoce a zelenina f) pochutiny-čaj, káva a kakao g) luštěniny
nepotravinářské plodiny - tabák, kaučukovník a textilní kultury

35,9
6. Thajsko 23,9
7. Barma (Myanmar) 23,7
8. Filipíny 14,5
9. Brazílie 13,3
10. Japonsko 10,9

v mil. tun

především oblasti
monzunové Asie
velké množství vody

Turecko 21,0
9. Austrálie 20,4
10. Pákistán 19,5

ČR 5,0

v mil. tun

především na SV
uživit obyvatelstvo

méně lidnaté země
pro vývoz

41,8
4.Mexiko 22,0
5.Francie 16,4
6.Argentina 15,0
7.Rumunsko 14,5
8.Indie 14,0
9.Itálie 11,4
10.Indonésie 11,2

ČR 0,6

7,3

ČR 1,0

v mil. tun

brambory zachránily kdysi
Evropu od hladomoru

pěstují se v méně úrodných
pahorkatinách a vrchovinách

16,6
6.Turecko 13,5
7.Polsko 12,7
8.Velká Británie 8,9
9.Itálie 8,5
10.Španělsko 7,0

ČR 3,5

pěstování této plodiny
je záležitostí Evropy
výjimku tvoří USA a
Turecko
v USA se pěstuje řepa
i třtina současně
jinak jsou země „řepové“
a „třtinové“

65,0
5.Pákistán 53,4
6.Mexiko 45,1
7.Kolumbie 40,0
8.Austrálie 37,0
9.Filipíny 32,5
10.USA 26,3

186
10.Honduras 185
Peru 185

v tis. tun

země původu

kávy se sklidí víc než kakaa
a čaje dohromady

Region – Latinská Amerika
Region – J, JV Asie
Region – rovníková Afrika

v živočišné produkty (maso, tuk, vejce…)
zajištění přísunu živočišných bílkovin pro lidi
její intenzita se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu na jednotku zem. plochy nebo orné půdy
2 typy: a) extenzivní - kočovný, polokočovný, transhumace a moderní chov b) intenzivní - vývojový co stálého typu, stálý chov a stájový chov
chov skotu - 90% světové spotřeby mléka a 30% masa
hl. exportéři - Austrálie, SRN, Francie a N. Zéland; produkce mléka v zalidněných oblastech
chov prasat - 2/5svět. spotřeby masa, velice produktivní díky malé náročnosti zvířat a rychlé produkci, hlavně v průmyslových státech, nejvíce v Číně a oblastech mírného a chladnějšího klimatu

Austrálii a na N. Zélandu
chov drůbeže - na maso, vejce a peří
rybolov – samostatné odvětví; lov a chov ryb a lov ostatních vodních živočichů; podíl poklesl následkem přelovení
největší loviště jsou v Pacifiku
sladkovodní ryby ve východní a jižní Asii
narůstá význam akvakultury a marikultury
tvorba vodních farem a plantáží; lov kytovců omezen

lesnictví - samostatné odvětví
1/3 rozlohy všech kontinentů
hospodářský a klimatický činitel
zpevňují půdu svými kořeny
rekreační funkce
nejvýznamnější lesní oblasti:
severní lesní pásmo (převážně jehličnany)
jižní lesní pásmo (ekvatoriální a tropická klimatická zóna; deštné pralesy; likvidace); těžba dřeva vzrostla
hlavními exportéry jsou USA, Rusko a Skandinávie
lov kožešinové zvěře v polárních oblastech

2,225
5.Indie 1,650
2) Hovězí maso
1.USA 11,261 tis.tun
2.Brazílie 7,774
3.Čína 6,779
4.Argentina 3,024
5.Indie 2,966

1.Čína 48,818 tis. tun
2.USA 9,312
3.Německo 4,323
4.Španělsko 3,176
5.Brazílie 3,110

výroby
rozmístění průmyslové výroby je ovlivněno těmito lokalizačními faktory:
a) přírodního charakteru (voda, klimatické poměry…)
uplatňují se jako podmínky rozmístění, jejich vliv klesá b) socioekonomického charakteru (trh, pracovní síla…) se projevují ve vztahu k rozmístění průmyslu jako činitelé i jako podmínky rozmístění

práce a ekonomickou integrací
zasahují zde i ekologové
technologické parky - vědeckovýzkumné komplexy při univerzitách
laboratoře, vědecké a výzkumné závody (např. Sillicon Valley nebo Isar Valley)
charakteristické pro rozmístění průmyslu je jeho střediskový charakter

energochemické c) strojírenské d) přístavní - v rozvinutých zemích na základě dovozu surovin

prům. oblasti - v zemích s bohatou průmyslovou tradicí
hustá síť závodů a komplexů s dokonalou dopravní infrastrukturou
nejvýznamnější - USA, západní Evropa a Japonsko

prům. produkce
- závislý na nerostných surovinách
tři typy areálů:
a) pánevního typu - takřka souvislá ložiska hlavně železných rud, ropy a zemního plynu b) ohniskového typu - menší ložiska rud neželezných kovů, legovacích kovů, chemických surovin a nerudných zdrojů c) rozptýleného typu - malá ložiska vzácných a drahých kovů i dalších nerostných surovin
nejvýznamnější těžební oblasti jsou západ USA, Mexický záliv, Sibiř, SV a JV Čína, S a Z Austrálie

mil. tun
2.Čína 79
3.USA 76
4.Řecko 72
5.Rusko 70
ČR 48.3

1.Čína 1,521 milionů tun
2.USA 932
3.Indie 373
4.Austrálie 285
5. JAR 242

ČR 14.6

Celosvětová produkce
hnědého uhlí je pětkrát
nižší než produkce černého
uhlí
V ČR – je daleko vyšší
produkce hnědého uhlí

Nejlepší kvality dosahuje
ANTRACIT – nejvíc se těží v Číně

USA 8 322
4. Írán 4 150
5. Mexiko 3 784
6. Čína 3 710
7. Kanada 3 092
8. Norsko 2 978
9. Venezuela 2 802
10. Kuvajt 2 669

1. Rusko 656
2. USA 490
3. Kanada 178
4. Írán 101
5. Alžírsko 84
6. Velká Británie 84
7. Norsko 83
8. Nizozemsko 76
9. Indonésie 74
10. Saúdská Arábie 68

- v tisících barelů za den

- v miliardách kubických metrů

3,245
Česko 412

1.Čína 2,300 tis. tun
2.Austrálie 1,300
3.Peru 1,200
4.Kanada 790
5.USA 739

ČR je jedinou zemí EU, kde se těží
uran
uran je jediný kov, který se těží v ČR
jediný český důl v provozu – Dolní Rožínka
poblíž Žďáru n. Sázavou
v minulosti mnohem více těžišť – pro sovětské
jaderné zbraně (množství utajováno)

zinek je po železe, mědi a hliníku
4. nejvíce průmyslově vyráběným
kovem
vyrábí se ze sulfidických rud –
především ze sfaleritu
Nejběžnější slitinou je mosaz
(Cu+Zn)

5,410 tis.tun
2.USA 1,160
3.Peru 1,040
4.Austrálie 854
5.Indonésie 840

olovo se vyrábí z rudy galenit
80% se recykluje – ČR ročně
recyklací vyrobí 15 t olova
- olovo je jedovaté

- měď byla prvním kovem, který se člověk
naučil zpracovávat (u nás 4000 let př.n.l.)
Slitiny – lepší vlastnosti:
BRONZ – slitina mědi a cínu
MOSAZ – slitina mědi a zinku

255
3.Austrálie 231
4. Indie 121
5. Rusko 97

1. JAR 341 t
2. Austrálie 259
3. USA 258
4. Čína 215
5. Peru 173

se zabývají pracováváním surovin a polotovarů průmyslového a zemědělského původu, výstavbou a kompletací objektů pro výrobní i jiné účely, údržbou a opravami výrobků a zařízení
a) hutnictví-metalurgie-výroba oceli, železa neželezných kovů a jejich slitin, vytváří materiálovou základnu pro strojírenství a stavebnictví
- dělí se na primární a sekundární (kovový odpad)
b) strojírenství - vedoucí odvětví průmyslové výroby
- vyrábí prostředky zabezpečující mechanizaci, automatizaci a řízení hospodářství
- rozsah a úroveň v jednotlivých zemích je ukazatelem jejich ekonomické vyspělosti a kvality vědeckovýzkumné základny
- dělí se na všeobecné, dopravní, elektrotechnický a elektronický
- soustřeďuje se především v S Americe, Z Evropě, V a JV Asii

+3,4
3.USA 97,2 -1,4
4.Rusko 72,2 +2,0
5.Indie 53,1 +7,3
6.Jižní Korea 51,4 +6,0
7.Německo 48,5 +2,8
8.Ukrajina 42,8 +4,7
9.Brazílie 33,8 +9,3
10.Itálie 32,0 +1,2

nejenže Čína vede s obrovským náskokem (vyrábí čtyřikrát více oceli než druhé Japonsko), ale dosahuje i neuvěřitelného nárůstu produkce, a to každoročně.
Japonsko a Jižní Korea železnou rudu dováží, přesto vyrábí oceli
obrovské množství.

nárůst oproti
roku 2006

v hospodářství
náročný na vodu
nerychleji rostoucí je petrochemie a výroba průmyslových hnojiv, produkce plastů, kys. sírové a chem. vláken
hlavně v Z Evropě, S Americe, V a JV Asii a SNS

ve výrobě spotřebních předmětů krátkodobé a dlouhodobé spotřeby
má 2 části: a) obory dodávající levnou, hromadnou produkci široké spotřeby, vyžadující méně kvalifikované prac. síly – obuvnictví, textil… hlavně v rozvojových zemích b) obory s drahými výrobky a kvalifikovanou pracovní silou - klenotnictví, kožešnictví.. hlavně ve vyspělých státech

zemědělství
má 2 kategorie, lišící se rozsahem a charakterem rozmístění: a) obory zabývající se zpracováváním importovaných produktů -výroba trvanlivých produktů v rozsáhlých provozech b) méně rozsáhlé provozy orientované na suroviny (konzervárny, cukrovary…) anebo orientované na spotřebitele (pekárny, pivovary..)
specifickým oborem je zde tabákový průmysl; největším producentem je Čína

93,0
8.Dánsko 89,9
9.Finsko 85,0
10.Lucembursko 84,4

Každý obyvatel České
republiky, včetně kojenců
a zapřisáhlých abstinentů,
vypije statisticky přibližně
jedno pivo denně

a informace v prostoru
člení se podle prostředí, ve kterém se uskutečňuje:
a) pevninská doprava

Železniční - nejdůležitější v nákladní dopravě
hromadné a objemné náklady na střední a velké vzdálenosti, které nepodléhají zkáze
nejhustší síť v Evropě
vysokorychlostní vlaky ve Francii a Japonsku
normální rozchod je 1435 mm

4. Indie 63 221
5. Německo 48 215
6. Kanada 48 068
7. Austrálie 38 550
8. Argentina 31 902
9. Francie 29 370
10. Brazílie 29 295

21. Rumunsko 11 385
22. ČR 9 597
23. Turecko 8 697

doprava
nejdelší silniční síť –USA
nejdelší dálnice je Transamerická
na světě je asi 550 mil. Vozidel
Porubní -nejprogresivnější, jednosměrná - ropa, zemní plyn a jejich deriváty na velké vzdálenosti
nejvíce v S Americe
přeprava z oblastí těžby do vývozních přístavů a z dovozních přístavů do míst zpracování
podmořská hlavně v Severním moři

- dřevo, uhlí, rudy, obilí atd.
hlavně v S Americe a v Evropě, dále i v
Číně

málo
2 formy:
Trampová - není vázána na stanovené linky
Linková - má pevně stanovené trasy

přístavy i lodě jsou většinou specializované:
Přístavy - vývozní a dovozní
Lodě - univerzální, kontejnerové, tankery a bulkcarriery
největší přístavy - Rootterdam, Singapúr, Hong Kong

dělení dle vzdálenosti:
transoceánská
kabotážní – podél pobřeží

(Kanton) Čína 302
6. Tianjin Čína 258
7. South Louisiana USA 238
8. Xianggang (Hongkong) Čína 238
9. Pusan Jižní Korea 230
10. Qingdao Čína 224

- podle přepraveného nákladu v mil.metráků

a přeprava nákladů
rychlá a relativně bezpečná
největší letiště: Atlanta, Chicago, L.A.

London, Heathrow (LHR) 67,5
4. Tokyo, Haneda (HND) 65,8
5. Los Angeles (LAX) 61,0
6. Dallas, Fort Worth (DFW) 60,2
7. Paris, Charles de Gaulle (CDG) 56,8
8. Frankfurt (FRA) 52,8
9. Beijing, Capital (PEK) 48,7
10. Denver (DEN) 47,3