Pšenice obecná (triticum aestivum) презентация

nejdůležitější plodiny na světě.
K největším producentům patří Rusko, USA, Kanada, Indie, Francie a Čína.
Pšeničná mouka se využívá v potravinářství při pečení chleba a jiného sortimentu pečiva a těstovin.
Dále se zrno zpracovává na kroupy a krupici.
Mlýnské odpady (otruby a krmné mouky) a zrno jsou hodnotným glycidovým krmivem vhodným pro drůbež a mladá hospodářská zvířata.

využívá i jako průmyslová surovina k výrobě lihu, škrobu a piva.
Sláma se využívá ke krmení, na podestýlku a zaorávání.
V luskoobilných směskách se krmí na zeleno.

jednoletou rostlinu.
Je ozimého i jarního charakteru.
Většinou je samosprašná.
Pšenice odnožuje na podzim a částečně i na jaře.
V praxi se pěstuje především pšenice ozimá a méně pšenice jarní.
Pšenice je vysoká 0,4–1,6 m.
Kořeny jsou slaběji vyvinuté.
List má jazýček a chlupatá ouška.

klas.
Zrno je nahé, vejčitého tvaru a s rýhou.
Hmotnost tisíce semen je v rozmezí 30–55 g.

Biologická charakteristika pšenice obecné

obecné

Jazýček

Ouška

více náročná na podnebí a půdu.
Pěstuje se v nížinných a podhorských oblastech.
Pšenice je náročná na teplo.
Klíčí při teplotě 3-4 °C.
Pod sněhem vydrží i mrazy do -20 °C.
Pšenice je náchylnější na vymrzání.
Dále je náročná na vodu.
Optimální pH je 6–7,5.
Nejvhodnější předplodinou pro pšenici je řepka ozimá, luskoviny, brambory.
K méně vhodným předplodinám patří obilniny.

ozimá je velmi náročná na zásobu živin v půdě.
Organické hnojení
Na podzim lze hnojit chlévským hnojem nebo kejdou 20 t/ha.
Minerální hnojení
Musíme vycházet ze skutečné potřeby pšenice v daných klimatických a půdních podmínkách a z rozborů půdy.

ha se pohybují v rozmezí od 40–120 kg.
Celková dávka se rozděluje na základní, regenerační, produkční či pozdní přihnojování.
Základní hnojení dusíkem – je v dávce 0–40 kg/ha a aplikace se provádí před setím na podzim.
Regenerační hnojení dusíkem – bývá v dávce 30–40 kg/ha a provádí se na jaře po přezimování, aplikuje se nejčastěji v ledcích.

Výživa a hnojení pšenice ozimé

provádí se 3 týdny po regeneračním v dávce 20–45 kg/ha. Působí na tvorbu klasů a odnožování, nejčastěji se aplikuje DAM 390, který se dá kombinovat s pesticidy.
Pozdní přihnojování – dávka se pohybuje kolem 30–45 kg/ha, působí na počet klasů a počet zrn v klasu, aplikují se především ledková hnojiva.

Výživa a hnojení pšenice ozimé

podle zásoby v půdě.
Doporučená dávka je v rozmezí 20–40 kg/ha.
Aplikujeme v celé dávce na podzim před orbou.
Ke hnojení se používají většinou superfosfáty.
Hnojení draslíkem
Opět vycházíme z aktuální zásoby v půdě.
Doporučená dávka je v rozmezí 50–170 kg/ha.
Dávka se aplikuje celá najednou a na podzim před orbou.
Jako hnojiva se používají draselné soli.

Výživa a hnojení pšenice ozimé

pohybuje v rozmezí 80–120 kg/ha a 1/2 až 2/3 se aplikuje před setím a zbytek na konci odnožování.
Hnojení fosforem a draslíkem je shodné jako u pšenice ozimé.

Výživa a hnojení pšenice jarní

ozimá
Máme dva způsoby přípravy půdy:
Tradiční způsob přípravy půdy – nejprve provedeme podmítku po předplodině, poté za 3 týdny ořeme a před setím smykujeme, vláčíme a válíme.
Minimální zpracování půdy – můžeme buďto provádět setí do hrubé brázdy pomocí secí kombinace nebo udělat přímé setí do nezpracované půdy pomocí speciálního stroje.

a zaorávku fosforečných a draselných hnojiv a na jaře povrch pole připravíme smykováním, vláčením a aplikujeme dusíkatá hnojiva.

Příprava půdy pro pšenici obecnou

kvalitní, zdravé, uznané osivo a mořené.
Termín setí pšenice ozimé je od 10. 9.–5. 10.
U pšenice jarní je to co nejdříve na jaře.
Šířka řádků se pohybuje kolem 12,5 cm.
Výsevek u pšenice ozimé činí 3–6 MKS/ha – cca 150–240 kg/ha.
U pšenice jarní je výsevek 4–6 MKS.
Hloubka setí 2–4 cm.

podzim po zasetí provedeme uválení rýhovanými válci.
Zavlačování při použití moderních secích strojů není nutné.
Proti plevelům použijeme herbicidy, buďto post nebo preemergentní.
Po zakořenění rostlin provádíme vláčení plecími branami.

jaře po přezimování provádíme převálení, dále přihnojení a vláčení prutovými branami k potlačení plevelů.
Dále provádíme vláčení přehoustlých porostů.
V jarním období již můžeme aplikovat herbicidy, dále fungicidy a insekticidy.

a zavlačování.
Další ošetřování je obdobné jako u pšenice ozimé.

Ošetřování porostu pšenice obecné

v červenci až srpnu.
Pšenice jarní o 14 dnů později.
Pšenici sklízíme v plné zralosti přímou kombajnovou sklizní.
Zrno po výmlatu vyčistíme a v případě vlhkosti nad 15 % jí dosoušíme.
Výnos u pšenice ozimé je 3,5–6 t/ha a u pšenice jarní je výnos za optimálních podmínek srovnatelný.

se rozděluje celková dávka dusíku?
Jaké mechanické ošetřování se uplatňuje u pšenice?
Popište, co vidíte na obrázku.

Teksl, M., Valeš, J.: Pěstování rostlin II. - Celostátní učebnice pro střední zemědělské školy. Nakladatelství FEZ, Třebíč, 1995
http://www.mendelu.cz
http://www.etext.czu.cz
http://www.biolib.cz
http://cs.wikipedia.org